První známá zmínka o rybářích na Přerovsku je z roku 1516, tj. z doby Jana z Pernštějna.
Pernštějnové byli proslulí rybnikářským podnikáním a měšťané v Přerově záhy poznali výnosnost tohoto druhu hospodaření. Přikročili k zakládání rybníků a r. 1519 se souhlasem Viléma z Pernštejna založili na pozemku „Kačično“ obecní rybník. Ležel v prostoru mezi Přerovem, Dluhonicemi a Předmostím. Dne 10.4.1543 je Janem z Pernštějna potvrzeno Přerovským právo užívání dvou rybníků, které zřídili v prostoru mezi Přerovem, Dluhonicemi a Předmostím.
Za pět let později byla podána žádost městské rady na Jana z Pernštejna s prosbou na povolení bráni vody na rybníky Prosenické a Lyseský.
Pěstování ryb v rybnících bylo doplněno lovem ryb v řekách. Za rybolov v Bečvě dávali v té době rybáři v Přerově plat ve výši 1 kopy a 13 a 1/2 groše.
Řeka však nebyla jen klidným tokem, ale i stálou hrozbou pro okolí. U Prosenic se dělila na několik ramen a její tok byl velmi odlišný, než je dnes.Dne 20.7.1652 zaplavila níže položenou část města a voda dosahovala v kostelíku sv.Marka až k oltáři. Strašné povodně byly v letech 1666, 1667, a 1668. V roce 1715 se valila Bečva Trávníkem k Šířavě a na Novosady, odplavila některé domy na Kozlovské ulici.
Běčva byla a je obdivovaná všemi milovníky přírody.
Dne 28.ledna 1909 v Záloženském domě (Městský dům) v Přerově se sešlo 31 nadšenců rozhodnutých založit rybářský spolek s pevnými pravidly rybolovu . Iniciátorem záměru byl lékař Dr. Leopold RIEDL, který již tehdy pochopil, že narůstající průmyslová výroba ohrožuje rovnováhu života v přírodě. Na ustavující schůzi řekl: „ Regulací rybolovu je třeba zabránit vyrybňování řeky a naopak tuto osazovat vhodnou násadou, dále bránit znečišťování vody a tím soustavnému otravování ryb a pěstování pravého ušlechtilého sportovního rybářského sportovnictví“. Byl zvolen 13 členný výbor a jako první revír byl úsek Bečvy od Dluhonic po Prosenice vydražený od městské rady za částku 700 K ročně. Jednalo se o délku deseti kilometrů. Členský příspěvek činil 10 korun ročně.Již v prvním roce působení získává spolek 250 K od cukrovaru a dalších 250 K od ředitelství drah za znečištění toku řeky Bečvy.
V roce 1914 poprvé obdrželi hlídači vody odznaky a tak byl položen základ rybářské stráže.Tímto rokem začíná spolek hospodařit nejen na Bečvě , ale i na nově budovaném rybníku Pod Kozlovskou (Přerovský rybník).Tento rybník byl vybudován z důvodu potřeby materiálu na vybudování ochranné hráze u řeky Bečvy.Již v roce 1916 se v novinách diskutovalo o regulaci řeky Bečvy a její negativní vlivy na ryby.V roce 1917 se stupňuje hospodářská krize. Válkou je poznamenána i činnost rybářského spolku.
Rok 1919 – desáté výročí založení spolku – je bohatý na události všeho druhu. To se projevilo i v činnosti spolku kdy došlo k velkému nárůstu členské základny Zvýšil se boj proti pytlákům. Výbor měl za úkol rozšířit revíry a získat práva rybolovu v katastru obcí Dluhonice, Troubky, Tovačov a Prosenice.V roce 1923 má spolek již ke třem stům řádných členů a sportovců, kteří mají jen sezónní lístek, také téměř tolik.Již v té době byla velká kritika na nevhodné chování některých rybářů, drancování revírů.Valné hromady se již pravidelně konají v akciovém pivovaře Přerov. V roce 1925 byl pořízen spolkový prapor, který je vystaven v zasedací místnosti rybářské budovy postavené v roce 1978.
Rokem 1928 se uzavírá nejstarší část vývoje rybářského spolku – etapa hledání. Již následující rok bylo na valné hromadě přijato usnesení o pracovní povinnosti 18 hodin s možností finanční náhrady ve výši 50 Kč. Tato pracovní povinnost se týkala prací na Přerovském rybníku.
Rybáři se i přes velké zadlužení z důvodu stavby chovných rybníků rozhodují k další investici spočívající ve stavbě dřevěné boudy u rybníka, na podkladě povolení městské rady z 4. Května 1931.
„Rybářský spolek v Přerově je jedním z nejlépe organizovaných v Československu a má ze všech ryb.korporací také téměř největší počet členů. Není divu, že jeho expozice vklíněná v rámec Středomoravské výstavy je vším právem považována i eminentními odborníky za dosud největší, jaká byla u nás uspořádána.“ Tak bylo psáno v novinách roku 1936 o práci rybářského spolku a jeho účasti na výstavě.
Ve válečným roce 1942 došlo k velkému rozruchu, když vzniká v Přerově další spolek pod názvem „Deutsches Fischerei Verein in Prerau“ a osvojil si samozřejmě rybolov na revírech našeho spolku. To mělo své stinné ale i kladné stránky. Ty kladné zejména pro zarybnění revírů. Záporné pak v celkové válečné situaci, nadvládu členů německého spolku a nerovnoprávnost v řízení spolku.
Poválečná léta byla poznamenána intenzivním růstem členské základny, které již stávající revíry Bečvy nemohly stačit. Počínaje rokem 1950 se členská základny aktivuje k svépomocným akcím, které mají za účel zabezpečit samostatnost v pěstování násad. Dochází k řadě intenzivních jednání pro získání rybníků na Svrčově a prodloužení „Pachtovní smlouvy“ na revír Bečva a rybník Pod Kozlovskou. Dohoda obsahuje také souhlas s obhospodařováním nově budovaného rybníka v Předmostí. 22.dubna 1951 dochází k památné schůzce zástupců Rybářských spolků v Přerově, Troubkách nad Bečvou, Prosenicích, Rokytnici a Ryb. Družstva v Dlujomnicích. Vzniká jeden spolek „Okresní lidový rybářský spolek“ se sídlem v Přerově.
Skutečně dějinný převrat v rybářství způsobil zákon z 29.10.1952, kterým byl odejmut chov ryb soukromému sektoru. Dochází k zestátnění vod a jsou ministerstvem zemědělství vytvořeny nové rybářské revíry a Lidovému rybářskému spolku v Přerově jsou dekretem přiděleny revíry Bečva B1 a Bečva B2, vč.všech starých ramen, toků a pískovišť. Jednalo se stará ramena Bečvy u Prosenic, Oseka nad Bečvou, pískoviště u Henčlova, chovný rybníček u Troubek, pískoviště Vítězův důl a pískoviště Troubky. Později přibývají Kamlerovy toky v Oldřichově. Spojením spolku Přerovského a Horní Moštěnice pak přibývají revíry Moštěnky a výtěrový rybníček v Moštěnici. Pro organizaci začíná období intenzivního hospodaření na chovných zařízení a zarybňování revírů . Do popředí se dostává důležitost hospodáře v organizaci, který veškerou tuto činnost řídí společně s hospodářským odborem.
Díky dobrým hospodářským výsledkům byla v roce 1977 započata výstavba nové budovy ČRS MO Přerov, který byla v roce 1978 zdárně ukončena. Bohužel jsme ale díky některým rybářům přišli o krásný revír v Lýskách.
V posledních létech musíme intenzivně bojovat o zachování sportovních revírů a rozšiřovat vlastní vodní plochy, aby naši členové měli kde sportovat a věnovat se rybářské zálibě.
